Chcete s úřady komunikovat elektronicky?Můžete!

Víte, že byl přijat nový zákon a jaká práva Vám přináší? Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále jen jako „zákon“), má dělenou účinnost, část nabyla účinnosti dne 1.2.2020, ostatní ust. později, vše přesně specifikováno v § 27 zákona.

Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-12?%20text=z%C3%A1kon+o+pr%C3%A1vu+na+digit%C3%A1ln%C3%AD+slu%C5%BEby#cast12

Zákon má přispět ke zjednodušení přístupu každého ke službám veřejného sektoru a ke zlepšení komunikace mezi orgány veřejné správy a občany, a to výčtem přehledu práv uživatelů digitálních služeb. Zákon nově stanovuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci, a tomu korespondující povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony.

Kdo je orgánem veřejné moci?

Klíčové pro úspěšné uplatnění práv uživatelů služeb je tedy stanovení, zda konkrétní úřad či právnická osoba je či není orgánem veřejné moci. Pojem orgán veřejné moci je vyložen v definici ust. § 2 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, jsou jimi: státní orgán (ministerstva, zdravotní pojišťovny, ČSSZ), orgán územního samosprávného celku (obce, kraje), fyzická osoba nebo orgán právnické osoby (tj. např. profesní komory, univerzity atd.), byla-li jim svěřena působnost v oblasti veřejné správy, notář, soudní exekutor a archiv.

Vyhledavač orgánů veřejné moci naleznete zde: https://www.czechpoint.cz/sovm/, po zadání názvu, poté v doplňkových údajích, typ instituce se dozvíte, zda se jedná o orgán veřejné moci či jen o právnickou osobu (například státní podniky, školy, univerzity).

V praxi to však může přinést aplikační problémy, protože z pohledu zákona je výčet širší, než který nabízí zmíněný vyhledávač. Například univerzity jsou podle zákona orgány veřejné moci.

Dále je nutné zmínit, že podle § 14 odst. 3 zákona územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.

Co je digitální služba?

Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě. 

Co je digitální úkon?

Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě. Do právního řádu ČR se tak dostává nový právní pojem katalog služeb, který je definován v § 2 odst. 4 zákona:  „Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.“

Každá fyzická nebo právnická osoba může komunikovat s orgánem veřejné moci elektronicky, pokud je u dané agendy uvedena možnost úkonu v elektronické podobě. Odkaz na seznam registrovaných agend: https://rpp-ais.egon.gov.cz/gen/agendy-detail/ Po nalezení agendy si stáhnete soubor, po jeho otevření stiskněte na dolní liště úkony, na jednom z řádků je uvedeno: Úkon lze řešit elektronicky:  ANO. Například z pěti agend u zdravotního pojištění, je možné činit úkon elektronicky pouze u jedné.

Vládou je slibována postupná digitalizace. Katalog služeb se bude rozšiřovat. Zákon stanovuje v § 14 odst. 4 časový rámec: „Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.“

Jaká máte práva?

Výčet Vašich nových práv:

– právo být obsloužen digitálně, pokud tomu povaha věci nebrání (právo na digitální službu),

– právo činit digitální úkon,

– právo na poskytnutí údajů orgánům veřejné moci pouze jednou, tzn. povinnost orgánu veřejné moci sdílet údaje, a to výhradně prostřednictvím informačního systému základních registrů, a to na základě právního předpisu nebo na základě souhlasu uživatele služby,

– právo udělit souhlas k poskytnutí svých údajů o Vašich právech a povinnostech vedených v propojeném datovém fondu orgánů veřejné moci, nestanoví-li právo nebo povinnost tyto údaje sdílet již jiný právní předpis,

– právo na prokázání právní skutečnosti odkazem či výpisem, tzn. nemusíte předkládat dokumenty pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti,

– právo předložit dokumenty pouze v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě, neexistuje-li zákonná výjimka,

– právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb, tzn. můžete žádat o přístup k údajům vedeným o Vás v základních registrech a agendových informačních systémech, o poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu atd.

Jak správně komunikovat elektronickým způsobem?

Pro úspěšné vyřízení digitálního úkonu musíte s orgány veřejné moci komunikovat způsobem, který určuje zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, stanovuje totiž pravidla pro jednoznačnou identifikaci v elektronickém světě. Nejjednodušší řešení je, zřídit si u Česká pošta, s.p. datovou schránku a elektronický podpis. Můžete také využít CZECHPOINT. V případě, že musíte předložit dokument s úředně ověřenými podpisy, doporučuji podat tento dokument v listinné podobě, neboť elektronická konverze dokumentu je složitá a časově náročná záležitost.

Jaká je obrana proti nesplnění povinností orgánem veřejné moci podle zákona?

Zákon nestanoví žádnou konkrétní sankci, kterou by bylo možno orgánu veřejné moci uložit. Neznamená to však, že se nemůžete bránit. K ochraně práv stanovených zákonem máte právo domáhat se před příslušným orgánem svého práva na poskytnutí služby. Pokud budete neúspěšní, můžete se obrátit na soud. Navíc orgán veřejné moci nese důkazní břemeno o tom, že nemohl digitální službu poskytnout.  Pouze z důvodu elektronické podoby dokumentu nesmí být upírány právní účinky a nesmí dojít k odmítnutí takového dokumentu jako důkazu v soudním a správním řízení.

Další výhody?

Můžete získat slevu na poplatku, bohužel se to nevztahuje na každé podání v elektronické podobě, ale pouze na tato: „Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona upravujícího právo na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři.“

K tomu dále důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí: V případech, kdy orgán veřejné moci nezveřejní interaktivní elektronický formulář pro závazný způsob digitálních úkonů nebo speciální uživatelské rozhraní (API), pak může uživatel služby učinit digitální úkon podle své volby v souladu s tímto zákonem, a to v jakémkoli výstupním datovém formátu, který je definován zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení má za účel vytvářet tlak na orgány veřejné moci, aby publikovaly interaktivní elektronické formuláře, které budou umožňovat automatizované zpracování dat, ale také budou uživatelům služby předvyplňovat údaje, které již orgány veřejné moci mají k dispozici na základě oprávnění ke sdílení dat ze zákona nebo se souhlasem uživatele služby. Povinnost vytvořit elektronické formuláře orgány veřejné moci a zaregistrovat je spolu s agendou do registru práv a povinností je přitom stanovena již od přijetí zákona o základních registrech, který nabyl účinnosti 1. července 2010.

Závěrem

Věřím v budoucnost digitalizace. Pokud bude vláda aktivně pracovat na vizích vedoucí k přijetí zákona, můžeme se těšit na více elektronických formulářů, na více věcí, které půjde vyřídit přes internet, např. vyřízení živnostenského listu, převod automobilu či nemovitosti nebo na možnost snadněji elektronicky úředně ověřit podpis. Osobně netrpělivě očekávám povinnost zdravotní pojišťovny ve věci zdravotního pojištění či banky, pojišťovny se mnou komunikovat elektronicky (není tomu tak, přestože mám datovou schránku a elektronický podpis).

Další související právní předpisy

  • zákon č. 480/2004 Sb., zákon o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 111/2009 Sb., který stanovuje povinnost orgánům veřejné moci učinit změnu referenčních údajů při jejich změně v základních registrech.

Zdroje:

– znění zákona

– důvodová zpráva k zákonu

Rady pro sjednávání smluv pro připojení k internetu

V reportáži uvádím rady, které naleznete i zde.

Sjednáváte-li si smlouvu pro připojení k internetu po právní stránce uzavíráte smlouvu k poskytování služeb elektronických komunikací a oblast poskytování těchto služeb (mobil, internet) upravuje zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Můžete si sjednat smlouvu na dobu určitou či neurčitou. Doporučuji uzavírat smlouvy na dobu neurčitou. Při jejím ukončení pouze poskytovateli doručíte výpověď a po uplynutí jednoměsíční výpovědní lhůty je závazek ukončen. Poskytovatelé lákají na uzavírání smluv na dobu určitou (lepší cena na 4 měs., router zdarma), neboť při skončení smlouvy předčasně musíte poskytovateli uhradit smluvní pokutu.

Pečlivě si smlouvu před jejím uzavřením přečtěte. Musí v ní být uvedeny údaje o minimální i maximální rychlosti připojení, rychlost stahování i odesílání dat. Dále doporučuji smlouvu podepsat až poté, co si ověříte, že Vám internet skutečně funguje a technik Vám ukáže rychlost připojení i stahování.

Poskytování služeb elektronických komunikací můžete reklamovat. Do dvou měsíců od doručení vyúčtování doručte na adresu sídla poskytovatele doporučeným dopisem Vaší reklamaci. Odpověď by měla být vyřízena do 30 dnů od doručení reklamace. Je-li reklamace zamítnuta, můžete podat námitku proti vyřízení reklamace u Českého telekomunikačního úřadu, a to do jednoho měsíce od doručení zamítnutí. Správní poplatek činí 100 Kč. Spornou fakturu musíte uhradit, pokud nepožádáte o odkladný účinek. V řízení můžete uplatňovat náhradu vzniklých nákladů včetně zastupování advokátem.

Stáhněte si vzory pro uplatnění reklamace a pro podání námitky.

Přínos GDPR pro právníky

Přečetla jsem již mnohé o pozitivech a negativech GDPR, nikde však o jeho velkém přínosu, kterým je srozumitelnost práva pro každého. Pro mě jako pro advokátku, zaměřenou na ochranu osobních údajů, je aplikace GDPR „denním“ chlebem. Tímto bych se s Vámi chtěla podělit o mé postřehy, po dvouletém soužití s GDPR.

GDPR mě naučilo vyjadřovat se jednoduše a srozumitelně a nezabíhat do zbytečných detailů. Podle mého názoru je smutné, že to GDPR musí přikázat jako povinnost. Například subjekt údajů musí být srozumitelně informován o zpracování osobních údajů nebo o znění souhlasu. Mělo by být běžným standardem každého dobrého právníka, aby mu každý rozuměl. Bylo mi to tak i vštěpováno na školeních pro advokátní koncipienty, v praxi je to však často opomíjeno.

Dalším nezanedbatelným přínosem GDPR je, že vyčišťuje právní dokumenty, nutí nás zamýšlet se nad zavedenou praxí, a nad tím, zda všechny osobní údaje musí být uvedeny. Nemuselo by se to týkat jen osobních údajů, ale všech nadbytečných vět v právních dokumentech.

Pojďme si to my právníci vzít za cíl, nechat se inspirovat účelem tohoto nařízení EU, nesepisovat zbytečně dlouhá stanoviska, zobecňovat naše vyjadřování či závěrečné řeči, ctít profesní etiku. Naši klienti po nás nechtějí opak. Ze své praxe to mohu potvrdit, klienti oceňují jednoduché výstupy, ať už ústní nebo písemné.

Doufám, že se nad myšlenkou o srozumitelnosti zamyslí i tvůrci právních předpisů EU, neboť ty jsou příkladem složitosti ve všech směrech.

Přeji Vám v novém roce 2020 najít v sobě odvahu, vystoupit ze zavedených kolejí a pokusit se o více srozumitelnosti pro každého, ať už právník jste či nejste; platí to v každém oboru. A nejlépe s úsměvem, protože není nad to, když nás naše práce baví.

Software naleznete i v airbagu

Jsem motorkářka srdcem i duší (navíc sezóna začala), proto je pro mne zajímavá skutečnost, že umělá inteligence pomáhá už i motorkářům nebo lyžařům. Například společnost DAINESE vyvinula technologii D-Air® s patentovaným spouštěcím algoritmem. Jedná se o inteligentní systém, který 1000 x za sekundu analyzuje a kombinuje data ze snímačů a rozhoduje o tom, kdy se má nafukovat airbag. Skládá se z airbagu všitého v bundě a 4 senzorů instalovaných na motorce. V případě, že software vyhodnotí díky senzorům kolizní situaci, v několika tisícinách sekundy rovnoměrně nafoukne airbag. Pořizovací cena bundy včetně airbagu je 40 tis. Kč.

Wifi a GDPR


Zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 27. 2. 2018 – Provozovatelům wifi nehrozí vysoké pokuty dle GDPR. Je nepochybné, že provozovatel wi-fi sítě ví o každém jejím uživateli, protože zná MAC adresu zařízení k ní připojeného. Zároveň nutno dodat, že žádný právní předpis nevyžaduje wi-fi síť zabezpečit, tj. zaheslovat. Ochrana soukromí totiž vychází z oprávnění na informační sebeurčení subjektu údajů. Osobní údaje patří subjektu údajů a je primárně na jeho svobodném rozhodnutí, komu je poskytne; výjimky stanoví právní předpis. Je tedy na každém uživateli, zda se rozhodne používat cizí nezaheslovanou wifi síť, s rizikem případného zneužití jeho osobních údajů. Pokuta provozovateli hrozí až tehdy, kdy by bylo zjištěno jeho zaviněné jednání vedoucí například k poskytnutí těchto údajů třetí osobě.

Porušení povinností při provozu wi-fi sítě se řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) a zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). Případná pokuta by byla uložena podle těchto právních předpisů. GDPR by se aplikovalo pouze podpůrně. Vždy však musí být výše pokuty přiměřená deliktu.

Autorské právo

AUTORSKÉ DÍLO – AIRBAG PRO LYŽAŘE

Věděli jste, že existuje airbag pro lyžaře? Programátoři vyvinuli čip, který dokáže analyzovat postoj lyžaře. V případě nestandardního vychýlení těla čip aktivuje airbag, který se nafoukne na těle lyžaře a zabrání vážným zraněním páteře. Obdobně to funguje u motorkářů.